Objevem pro mne byl koncept páteřního kanálu, zprostředko- vaný doktorkou Matyou Sickeszovou na základě jejího systému ortho-manuální medicíny. Na samém počátku, dlouho předtím než se objeví nějaké symptomy, je možné pozorovat dysfunkci pá- teře a její pohyblivosti. Páteř je ústřední regulující strukturou ner- vů a nervových spojení s mozkem. Nervy vedou od páteře k orgá- nům a ovládají svaly, žíly a tepny a vůbec všechno, co tato úžasná továrna – tělo – potřebuje. Prohlídka celé páteře a pánve, která ji podpírá, velmi pomohla při diagnostickém procesu využívajícím pouze oči a ruce, zvláště u pacienta, který nevykazoval zřetelné klinické, chemické či radiologické abnormality, a přesto si stěžo- val na obtíže. Omezenou funkci páteře bylo možné diagnostiko- vat očima a rukama, pomocí jednoduchých testů pohyblivosti. Neuroanatomie mapuje jednotlivé úrovně páteře a jakmile někde zaznamenáte blokádu, není obtížné lokalizovat dysfunkci jinde v těle. To byl jeden aspekt.
Stále mě však napadaly další otázky. Všiml jsem si, že mnoho lidí s již projevenou blokádou páteře dál funguje normálně a ne- zaznamenává žádné obtíže. O několik let později se u nich náhle objevily příznaky, které bylo možné spojit s touto blokádou.
Došel jsem proto k závěru, že aby se symptom projevil, musí být přítomny ještě jiné faktory než samotné trauma, například pád ze schodů. Uvědomil jsem si, že základem každé jedinečné lidské bytosti je psychika. Někdo si v mládí přivodí blokádu a žije až do osmdesáti let, aniž by kdy měl nějaké reálné symptomy. Jiný zazna- mená nepohodlí při prvních známkách blokády. Musí jít o něco víc než o mechanickou abnormalitu v motorickém mechanismu.
Poznatky o psychomotorickém systému, tj. mentální aktivitě ve spojení se svalovou činností, získané z mnoha různých oborů, mi též pomohly rozvinout schopnost rozpoznat u člověka chybné